Myš

​

Grafomotorické cvičení Myš

​

Myš myš myš, vyjedla nám spíž.

Nechala jen drobky,

zbyly po ní drobky.

Myš myš myš, vyjedla nám spíž.

Budka

​

Dramatizace pohádky Budka v poli v upravené verzi „DOMEČEK V LESE“.

​

Obsazení:

​

myška Hryzalka

žabka Kuňkalka

zajíček Ušáček

kozlíček Roháček

pejsek Čmuchálek

a medvěd Všechnosněd

Pan paleček

​

Pan Paleček usíná, uložíme ho do postýlky,

zavřeme dveře do koupelny,

zavřeme dveře do kuchyně,

zavřeme dveře do jídelny

a zavřeme dveře do pokoje.

A už spí.

„Palečku, jsi tam?“

„Tiše, vždyť já spím!“

„Palečku, jsi tam?“

„Tiše, vždyť já spím!“

„Palečku, vstávej!“

„Hopla a jsem vzhůru, dobrý den vám všem!“

„Dobrý den ukazováčku, dobrý den prostředníčku, dobrý den prsteníčku a dobrý den malíčku!“

​

Říkanka doprovázená pohybem, procvičování ruky a prstových svalů.

Ruce, prsty, dlaně

​

Ruce, prsty, dlaně, zatleskáme na ně.

Pět prstíků máme, všechny už je známe.

Nejprve je paleček, baculatý chlapeček,

Ukazováček tu je, ty ty ty ty hubuje,

prostředníček veliký,

prsteníček menší, nosím na něm prstýnky

a malíček tenčí.

​

Říkanka doprovázená pohybem, procvičování ruky a prstových svalů.

Rozvcička

​

Hop hop hop, to byl pěkný skok.

My jsme velké dětičky, máme malé nožičky,

až vyrostem trochu víc,

budem skákat ještě líp.

Hop hop hop, to byl pěkný skok.

Vyšlo slunce, zasvítilo,

na nebi se otočilo.

Každá kytka maličká, radost má ze sluníčka,

ke slunci se naklání,

listy z hlíny vyhání.

Na zahrádku chodíváme,

na stromy se podíváme, jeden z nich je maličký,

jako malé dětičky, roste roste s jablíčky, pro kluky i holčičky.

Sněženka

​

Sotva sněžit přestane,

sněženka si přivstane!

Na petrklíč zavolá,

kvetou všude dokola.

Jaro už je tu!

​

Jaro, jaro, jaro už je tu. Jaro, jaro, jaro už je tu,

sníh se mění na sněženky, slunce sype z peněženky,

na zem plno zlatých dukátů, na zem plno zlatých dukátů.

Jaro, jaro, zima už je pryč. Jaro, jaro, zima už je pryč.

Včela ťuká na poupata, vlaštovička od hor chvátá,

v zobáčku nám nese petrklíč, v zobáčku nám nese petrklíč.

Včelky letí

​

Děti, děti, včelky letí!

Zaletěly na květiny,

teď si nesou sladkou šťávu

do včelína do dědiny.

Dělají z nich doma med,

včelím dětem na oběd.

Včelička

​

Na zahrádce pod jabloní motýlek tam včelku honí,
/:hned, hned, hned dej mi, včelko, med!:/

Včelička se na něj zlobí, že ji křidélka už bolí,
/:hned, hned, hned pryč motýlku leť!:/

Do úlu už včelky letí, musím také pospíchati,
/:hned, hned, hned taky domů leť!:/

​

Koulela se brambora

​

Koulela se ze dvora               ( "meleme" rukama před sebou)

takhle velká brambora.       (Dítě krouží pažema kruh, jakože ručičkami "obkresluje" velkou bramboru.)

Neviděla, neslyšela,            (Dítě si zakrývá ručičkami oči a pak uši.)

že už padá závora.             (Rukou dělá pohyb, který představuje pád závory.)

Kam koukáš ty závoro?       (Ukazuje prstíkem "tytyty".)

Na tebe ty bramboro!

Kdyby tudy projel vlak,        (Ručičkami dělá pohyby jako mašinka.)

byl by z tebe bramborák.    (Tleská do dlaní, jakože ukazuje placku.

Víš, kde máš?

Rytmická hra

Víš, kde máš nohy?

Tu, tu, tu! (plácame si po stehnech)

Víš, kde máš ruce?

Klap,klap, klap! (tleskáme)

Víš, kde máš prsty?

Hurá, hurá, hurá! (natáhneme ruce před sebe a hýbame prsty)

Ví,  kde máš nosík?

Ťuk, ťuk, ťuk!(ťukáme si na nos)

Víš, kde máš pusu?

Cmuk, cmuk, cmuk! (posílame pusu)

Kolik je na světě

​

Kolik je na světě očí?
Kolik je na světě snů?
Kolik se koleček točí?
Kolik je nocí a dnů?

Kolik je na světě moří?
Kolik je na světě řek?
Kolik je smutků a hoří?
Kolik je rozlitých mlék?

Toho i toho je mnoho,
lidí a věcí a jmen.
Jediné slunce je jedno,
a to když vyjde, je den.

Kolik je na světě poupat?
Kolik je na světě knih?
Kolik je jezevčích doupat?
Kolik je jezevců v nich?

Kolik je na světě školek?
Kolik je na světě škol?
Kolik je kluků a holek?
Kolik je šlapacích kol?

Toho i toho je mnoho,
toho i toho je moc.
Jediné slunce je jedno
a to když zajde, je noc.

Prsty

​

Palec, palec, paleček - to je hodný chlapeček.

Ukazováček - neposlušný  žáček.

Prostředníček - všech prstů je bratříček.

Prsteníček prsten nosí,

malíček ho o něj prosí.

Brouk

​

Leze leze brouk (lezeme po kolenou),

vítr do něj fouk (foukneme),

otáčí se dokola (otáčíme se na zadečku dokola),

zavolejte doktora,

převalil se brouk (potom se převalíme na záda a klepem nohama a rukama).

Palce

​

Byly dva palce. Ty šly a šly, až se potkaly (ukážeme palce jak se přibližují).

Tak se poklonily, ruce si podaly (podáme si levou a pravou ruku),

a pak si dlouho, dlouho povídaly (palce se proti sobě ukloní).

O košíčku pleteném, o jablíčku červeném (spleteme prsty-košík, sevřenými dlaněmi obrácenými proti sobě naznačíme kulaté jablko),

o vlaštovčím hnízdečku, o slepičím vajíčku (vytvoříme mističku-hnízdo, ruce proti sobě vytvoří písmeno "O"-vajíčko).

O motýlcích, co z květu na květ létali (zaklesneme palce a rovné dlaně jsou mávající křídla, pleskající o sebe),

o ptáčcích, co na pole odletěli (stejné, jen dlaně se otvírají a zavírají),

a tam zob, zob semínka zobali (jedna ruka zobe špetkou do druhé dlaně).

Měsíce

Leden je měsíc plný sněhu, únor zavolá skřivánka, 
březen dá první lžičku medu, v dubnu se čistí studánka,
květen se říká podle kvítí, červen si na svět sluncem svítí.

Ref: 
/: Dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí.
Zima nám do dlaní nasype sníh, v létě běháme bosí :/

Červenec po jahodách voní, srpen si bleskem zakřeše, 
v září se sejdem pod jabloní, v říjnu déšť pleská po střeše, 
listopad svléká stromům šaty, v prosinci zrajou hvězdy zlatý.

Ref

Šnek

Máme doma šneka

co nekouše a neštěká

máme doma zvířátko

držíme ho na krátko

Našli jsme ho v lese

jak se u pařezu třese

prý má v noze hroznou křeč

vzali jsme ho domů – HEČ

Jeho příběh ten je k nevíře

utekl gurmánovi z talíře

na korbě kamiónu

k nám do Přibic přímo z Lyonu

Máme doma šneka

nekouše a neštěká

máme doma zvířátko

držíme ho na krátko

Jednou šnek nám usnul

za topením uschnul

táta koupí koťátko

doufám, že ne na krátko

Pavouk

Souká, souká pavouk sítě,

souká, souká celkem hbitě.

Musí si dnes pospíšit,

aby hodně mušek chyt.

Moucha bzučí, bzí, bzí, bzí,

mě ten pavouk nechytí.

Letí, letí, nekouká,

už se v síti třepotá.

Pavouk souká, souká síť,

dneska hodně mušek chyt.

Najedl se dosyta,

všechny mouchy pochytal.

Jde si slon

Petr Skoumal

Jde si slon pro diplom, bude panem doktorem. 

Jde si slon pro diplom a my za ním pochodem. 

Jde si slon pro diplom, bude léčit dotykem 
chobotu v sobotu.

Rf: Zvířata se radují, už se v lese nebojí. 
Když je život nebaví, doktor slon je uzdraví. 

Jde si slon pro diplom, bude panem doktorem. 
Jde si slon pro diplom. 

Jde si slon pro diplom, pomůže i žirafě. 
Uklouzla po mapě, teď má bouli na hlavě. 

Jde si slon pro diplom, bude panem doktorem. 
Jde si slon pro diplom. 

Rf: … 

Jde si slon pro diplom, bude panem doktorem. 
Jde si slon pro diplom a my za ním pochodem 

Jde si slon pro diplom, bude léčit dotykem 
chobotu v sobotu. 

Jde si slon pro diplom, bude léčit gorilu. 
Jde to slon šampión, už ji volá z mobilu. 

Za slonem s diplomem běží děkan s rektorem. 
Jde si slon pro diplom. 

Pavouček

Pavouček v svém koutě, přede dlouhé nítě,
z nítí plete síť, "chyť si mouchu, chyť"!

Po cestě autem do Píst složila Jana Lukeš

Podzimní rozpočítadlo

Děti stojí v řadě a jeden rozpočítává:

Stojí jabloň za stodolou, 
až uzrají, dobré budou.
Kolik mi jich, má panenko, dáš?

Na koho padne slovo, řekne počet. Ten se odpočítá a na koho padne příslušné číslo, honí ostatní. Chycený rozpočítává.
 

Písnička o pšenici

Melu, melu pšeničku (meleme jako na mlýnku)
do zlatého hrníčku. (ukazujeme dvěma spojenými dlaněmi hrneček)
Až umelu, budu píct, (šoupneme chleba do pece)
až upeču, budu jíst. (vytáhneme chleba a jíme)

Jsou mlynáři chlapi, chlapi

Jsou mlynáři (ruce vpěst, meleme celým předloktím kolem sebe)
chlapi, chlapi, (zkříženýma rukama vpěst se poklepeme na prsa)
když jim mlýny (ruce vpěst, meleme celým předloktím kolem sebe)
klapy, klapy, (tleskneme 1x na každou stranu)

jsou mlynáři (ruce vpěst, meleme celým předloktím kolem sebe)
chlapi, chlapi, (zkříženýma rukama vpěst se poklepeme na prsa),

když jim mlýny jdou. (ruce vpěst, meleme celým předloktím kolem sebe)

Ale když jim mlýny nechtěj klapat, (rukama "šroubujeme žárovky" jako že NE)
začnou jako šelmy (vystrčíme ruce s drápy) plakat. (rukama vpět mneme oči)

jsou mlynáři (ruce vpěst, meleme celým předloktím kolem sebe)
chlapi, chlapi, (zkříženýma rukama vpěst se poklepeme na prsa),

když jim mlýny jdou. (ruce vpěst, meleme celým předloktím kolem sebe)

Dráček

Dráčku, poleť, nebuď líný, uvážu ti mašličku!

Dávej pozor, poslouchej, řeknu jakou barvičku.

Růžová, žlutá, modrá... (cvičíme vždy tři barvy)

(Děti poslouchají, kterou barvu řeknu a ty, které vlastní stužku, lísteček nebo třeba čepici s vyslovenou barvou, běží k průvodci)

Mraky

Když se mraky hádají, když se mraky perou,

chtějí zalít kytičku, ale neví kterou.

Jsou to mraky dešťové, jsou to mraky černé,

hádají se i když jsou,

oba skoro stejné.

Ježek

Ve spadaném listí, v trávě

běhá ježek s ježčaty.

Záda jako jehelníček

na bříšku je nahatý.

Písnička o veverce

Veverko, veverko, shoď mi šišku!
Nemůžu, nemůžu, už je v bříšku, už je v bříšku.

Slupla jsem jadérka, dobré byly,
Na tebe pod stromem slupky zbyly, slupky zbyly.

Veverko, veverko, pojď sem dolů!
Budeme tancovat pěkně spolu, pěkně spolu.

Děkuji, netančím, nechce se mi.
Já skáču ve větvích, ty po zemi, ty po zemi.

Trpasličí

Refrén:

Vysoko v horách pod skalami,
rumpity, rumpity, rum, bum, bum.
Hlídají poklad trpaslíci,
rumpity, rumpity, rum, bum, bum.

Každý má svoji lucerničku,
svítí si v noci na cestičku,
klim, klam klim klim, klam

Ref.

Každý má svoji metličku,
zametá sobě světničku,
klim klam klim klim klam.

Ref.

Každý má svoji jehličku,
zašívá kabát, vestičku,
klim klam klim klim klam.

Ref.

Dlaně

Podívej se na ně, na šikovné dlaně.

Pohladí a poprosí, mámě nákup nanosí.

Zamávají, zatleskají, náramně si pomáhají.

Na horách sejou hrách

Na horách sejou hrách, na dolině čočku.

Přijďte k nám, já vám dám, do hrníčka trošku.

Rostlinka

Z malinkého semínka,

Které v zimě spí,

Roste, roste rostlinka.

Když se probudí,

Protáhne se, protřepá,

Vykukuje do světa.

Povystrčí hlavičku,

Leze z hlíny ven,

Ukáže se sluníčku:

„Přeji dobrý den!“

Kuřátko

Ťuky, ťuky, ťukalo,

ve skořápce volalo.

Ťuky, ťuky ve vajíčku,

nemám místo pro hlavičku.

Ťuky, ťuky, ťuk.

 A najednou – kuk (puk).

Žába

Leze žába po žebříku,

natahuje elektriku.

Nejde to, nejde to, 

necháme to na léto

Vítání jara

Byla zima mezi námi,

ale už je za horami.

Huš, huš, huš!

Zimo už se ztrať!

Zemi sílu vrať.

Ťuk, ťuk, ťuk,

Země, matičko, chovej zrníčko.

Vstaň, vstaň, vstaň.

Slunce, prosím hřej!

Zemi sílu dej,

i nám, i nám, i nám.

Na jaře

Na jaře, na jaře

čáp jede v kočáře,

hej hopy, hej hopy,

hej hopy hop.

Čáp veze sluníčko,

točí se kolečko,

hej hopy, hej hopy,

hej hopy hop.